Výlety Kornati & Telašćica

Všem našim hostům a ostatním zájemcům nabízíme speciální rodinný výlet lodí na 

Kornati & Telašćicu:


  • celodenní výlet motorovou lodí s kapacitou cca 80 pasažérů zkušeného chorvatského kapitána
  • v ceně výletu svačina a oběd, k obědu víno
  • po dobu plavby na lodi k dispozici zdarma nealkoholické nápoje
  • v rámci výletu dvě zastávky 
  • první zastávka - v poledne na oběd v restauraci v malebné zátoce s možností koupání a výletu na nedaleký vršek s nádherným výhledem na okolní ostrovy a zátoky 
  • druhá zastávka - odpoledne, opět s možností koupání v přímo v zátoce nebo v solném jezeru a s výletem na útesy Grpaščák  

Národní park Kornati


Kornati je souostroví v Jaderském moři při pobřeží Chorvatska. Je to nejhustší souostroví na Jadranu - zahrnuje 147 ostrovů, ostrůvků a útesů na ploše cca 300 km2. Nachází se v severní Dalmácii mezi městy Zadar a Šibenik.

Národní park Kornati byl vyhlášen v r. 1980 a zaujímá plochu 223 km2 souše a vodní hladiny, tedy převážnou část Kornatských ostrovů (bez ostrovní skupiny kolem ostrovů Žut a Sit).

Národní park své jméno získal dle největšího ostrova - Kornat a jeho název zase pochází od starých mořeplavců, a to od slova corona (koruna).

V národním parku se nachází skryté oázy, mnoho borovicových a olivových stromů, tiché a chráněné zátoky jako stvořené pro blízký kontakt s přírodou.

Kornati jsou rájem pro jachtaře. Jsou zde dvě jachtařské základny, a to ACI Marina Piškera na ostrově Vela Panitula (v národním parku) a ACI Marina Žut (mimo hranice národního parku).

Vody kolem Kornatů prosluly jako bohatá loviště ryb, hlavonožců a jiných mořských živočichů.

Vyhlášená potápěčská lokalita je u ostrova Rašip

Ostrovy nejsou trvale obydlené, a tak se tu můžete setkat s divokou a nedotčenou přírodou, pozorovat dech beroucí západy slunce. Úkryt lze najít v některém z dočasně obydlených rybářských domků.

Pro naprostý nedostatek pitné vody neposkytují možnost stálého osídlení. Do 18. stol. tu však bylo několik rybářských osad. Dodnes zůstalo jen pár starých, občas používaných stavební, některá z nich byla upravena v jednoduchá pohostinská zařízení (domky pro robinzonský pobyt sportovních rybářů a potápěčů), některá se používají pro pikniky, při nichž se připravují rybí speciality.

Na některých ostrovech a dokonce i v moři jsou vidět pozůstatky římských sídel, např. v mělkém průlivu Mala Proversa mezi ostrovy Dugi otok a Katina jsou ve vodě dobře viditelné trosky veliké římské stavby z 1. - 2. stol., která v římské době stála na pevnině. Sousedním průlivem Vela Proversa prochází hranice národního parku.

Protože některé ostrovy jsou díky členitosti a chráněným zátokám vynikajícími přístavy nebo kotvišti, byly před staletími používány piráty. Za druhé světové války sloužily jako úkryt partyzánům, na ostrově Piškera (dříve Jadro) ve stejnojmenné zátoce byla ve starém kostelíku ze 16. stol. partyzánská nemocnice (dnes je tam pomníček).

V letních měsících přijíždějí na některé z Kornatů majitelé zdejší půdy, jimž jsou převážně obyvatelé z ostrova Murter a přivážejí sem své ovce na letní, byť dost chudou pastvu. Ovce tu zůstávají bez dozoru po celé léto. Na některých ostrovech, kde jsou nevelká poje s červenicí, pěstují jejich majitelé vinnou révu, olivovníky, fíkovníky a někdy i zeleninu. Na několika místech jsou malé háje přímořských borovic, např. v zátoce Statival.

Zajímavou slavností na Kornatských ostrovech je procesí na loďkách a člunech k Panně Marii z Taracu. Tento mariánský kostelík stojí v Podtarackém zálivu na ostrově Kornat, na jeho jihozápadním pobřeží. Obyvatelé Murteru, ale i jiných ostrovů, sem po staletí směřují vždy 1. července na svých lodích a člunech na pouť k P. Marii z Taracu, aby ji poprosili o požehnání. Nejen z Murteru, ale i z celého dalekého okolí plují poutníci k ostrovu, mezi nimi bývá i dost turistů. Slavnost je totiž přehlídkou krásných lidových krojů, korouhví bratrstev i slavnostních rouch kněží. Slavnost vrcholí bohoslužbou před kostelem a požehnáním všem přítomným.

Zdroj: https://www.chorvatsko.cz//svdalos/kornati.html


Chráněná krajinná oblast Telaščica


Chráněná krajinná oblast Telašćica  (podle chorvatské terminologie Park prirode Telašćica) leží v jižní části ostrova Dugi Otok a je tvořena dlouhou zátokou, jihovýchodním výběžkem ostrova, slaným jezerem Mir a útesy Grpašćak na jihozápadní straně ostrova. 

Hluboká krásná zátoka, jedna z největších na východním Jadranu, má 25 malých zátok. Je dlouhá 10 km a široká 160 - 1 800 m. Telašćica má několik velmi pěkných dlouhých písečných pláží s písčitým dnem v moři. V zátoce je několik ostrůvků (Donji a Gornji Školj, Farfarikulac, Katina aj.). Její severovýchodní část je převážně holá, bez vegetace, v jihozápadní části jsou krásné borové lesy, olivovníky a fíkovníky. Kdo chce s jachtou veplout do zátoky, musí zaplatit poplatek.

Návštěvníci se mohou koupat buď v přilehlé zátoce Telašćica nebo v jezeře Mir (0,23 km2) v těsném sousedství zátoky. Voda v jezeře je slanější a teplejší než v sousedním moři. Je třeba počítat s tím, že na plážích Miru bývá v sezóně přeplněno. Od moře je dělí jen úzký dlouhý skalní hřeben Grpašćak, který na jihozápadní straně spadá do moře téměř kolmými, asi 150 metrů vysokými stěnami.

Telašćica se právě díky této scenerii počítá k nejkrásnějším a nejmalebnějším přírodním zákoutím na Jadranu.

Do západní části zátoky vede cesta z obce Sali na východní straně ostrova Dugi Otok

Úzký průliv Provesa Mala odděluje Kornatské ostrovy a Dugi otok. Po jeho proplutí se (při plavbě od Pašmanu) na pravoboku otevře zátoka Telašćica. Výletní lodě do ní obvykle hned nezamíří, ale pokračují dále k ostrovu Sestrice Vela s majestátně vyhlížejícím majákem a chvíli tak kopírují hranice národního parku. Panorama s ostrovy a ostrůvky je jedinečné. Některé lodě s turisty též plují těsně pod mohutné útesy Grpašćak. Všechny lodě nakonec vplují do zátoky Telaščica a v menším přístavišti zakotví. Zde je vlastní cíl cesty, pasažéři opouštějí loď, aby se podívali po okolních krásách.

Z kotviště se lze vydat po cestě mírným stoupáním a za chvíli se otevře výhled na jezero Mir (nebo také Slano jezero). Voda v jezeře je stejně průzračná jako mořská, ale údajně obsahuje více soli. Kdo se chce osvěžit, může se zde vykoupat. Pokud někdo zatouží po občerstvení, je v zátoce u kotviště v provozu několik sezónních restaurací, kde je možné se občerstvit či najíst. Od restaurací vede krátké stoupání lesem přímo na útesy Grpašćak. Na obě strany zde spadají bílé skály ostrova z výšky až 150 m přímo do bílomodrého zpěněného příboje. Pohled na útesy poskytuje návštěvníkům opravdu silný zážitek a mnozí se zde zvěční na snímcích s mohutnými útesy za zády. Po návratu do zátoky vybízí křišťálová voda ke koupání. Břeh je zde skalnatý tvořený velkými kameny, ale voda je ještě průzračnější než jinde a přírodní scenerie zátoky zde přímo vybízí ke koupání.

Zdroj: https://www.chorvatsko.cz/svdalos/telasc.html